Centrum a Hlavná Ulica

Firel
Aniž by to vojáci tušili, ušetřili mi zpoustu času vyptávání a hledání. Teď jsem věděl že kováře najdu někde v hlavní ulici.
Jenže jakmile jsem se dostal na hlavní ulici z postraních uliček čekal mě šok. Ulice byla hlava na hlavě, všude samý kupci, prodejci, obchodníci a zloději.
Jestli tady dám najevo že nevím kde sem. tak se ani nestihnu otočit a budu bez peněz.
Sebevědomě jsem se tedy vidal přímo kupředu. začal jsem na jednom konci ulice a logicky bych na kováře měl narazit dříve, než se dostanu na druhý.

Firel
Najít kováře nebylo tak těžké. Jeho hlasitá práce mi dosti pomohla.
Když už jsem došel před kovářovu dílnu, tak jsem uviděl kováře jak právě vycházel ven.
Přišel jsem tedy k němu a pravil.
Zdravím, Kovář z lesa pár dní cesty od tud mě poslal za vámi, když jsem se ho ptal na práci. Ještě mi pro vás dal jednu věc, pokud tedy opravdu jste kovář a majitel této dílny.

Firel
Možná mu ještě v uších buší od práce. Pomyslel jsem si když se mě kovář zeptal co tu chci, i když jsem mu to řekl.
Poslal vám po mě toto. Řekl jsem a vylovil jsem u sebe onu zprávu, kterou mi dal kovář v lese.
Vašeho kolegy v lese jsem se ptal na práci. Bohužel žádnou neměl tak mě poslal k vám, abych vám pomohl. Pokračoval jsem a větu zakončil úsměvem.

Firel
O tom, jestli jí zvládnu nebo ne se budeme moct rozhodnou když mi řeknete více informací o dané práci.
Odpověděl jsem kováři na jeo otázku a poté pokračoval.
Každopádně mi přijde mírně nepříjemné probírat pracovní závazky takhle volně na ulici.

Firel
Na otázku proč by nebylo dobré probírat pracovní závazky venku jsem chtěl odpovědět, jenže mě kovář již stihl pozvat dovnitř.
vešel jsem tedy a poté až odpovídal.
Nic nezkrývám, jen bych nerad, kdyby mojí trasu venku zaslechl někdo z kriminálních kruhů. Nerad bych na cestě potkal zbytečné zdržování.
Nechtěl jsem být nezdvořilí a tak jsem uvnitř, hned po zavření dveří pokračoval s představováním.
Moje hlavní dovedností jsou zacházení s katanou a nepředstavitelná rychlost. Když nechci aby mě někdo nechytil, tak mě většinou ani nevidí.

Firel
Zloděj nejsem, aby mě lákala příležitost, navíc proč okrádat mého potenciálního zaměstnavatele.
Bylo mi řečeno ať čekám, a tak jse nehnutě stál, čekal a naslouchal.
byl jsem připraven jít kovářovi na pomoc kdybych uslyšel nějaký pád.

Firel
Překvapeně jsem se otočil přímo za hlasem.
Nečekal jsem, že tu kromě kováře ještě někdo bude. Hádám že jsi slyšel všechno.
zaměřil jsem svůj pohled do onoho stínu, ze kterého vyšel hlas a pokračoval.
Mohl by jsi se alesoň ukázat, když už jsi začal.

Vynoril som sa z tieňa a odhalil svoju podobu. ,, Počul som všetko, to čo som potreboval počuť." Povedal som s tichým a vyrovnaným hlasom, akoby som vedel, čo bude nasledovať. Možno ja preto som mal nachystanú ruku vo vrecku.

Firel
Ze stínu se vynořila k boji přichystaná postava.
Já se jen koutkem pousmál a pravil.
Vynikající, s trochou štěstí na tu práci nebudu sám, a stařík bude moci zadat i něco těšího.
Z osoby jsem nezpouštěl oči, přeci jen lidem ze stínů se většinou moc věřit nedá, ale takoví lidé se většinou dost hodí ve skupině.
Už bych ti nabídl část z nějaké té těší prácičky, jenže mi teď došlo že už tady staříka nějakou chvíli znáš, nebo jsi sem dorazil jenchvíli předemnou?

,, Jo jo... to teda, že ho znám. A o robotu teda nemám záujem. Musíš totiž vybaviť iné veci, ako sa zapodievať takými zbytočnosťami." Podišiel som trocha bližšie, no potom som si to premyslel a zmieril ku dverám.

Firel
Práce a zbytečná? Ten chlápek to nemá v hlavě v pořádku.
Zatímco jsem přemýšlel tak ten týpek zmizel. Vidal jsem se tedy za kovářem dolů. Už nějakou chvíli se neukázal nahoře.

Firel
Co to sakra. Řekl jsem sám sobě v hlavě a zavřel za sebou ty divné dveře
Vydal jsem se neohroženě ke škatulce, ovšem né přímo, šel jsem k ní obloukem z prava. Stejně jsem byl připraven uskočit kamkoliv v případě pasti.

Keď sa Firel dostal ku škatuľke na nie veľmi veľkú vzdialenosť sama sa otvorila. Vyskočila z nej podivná guľa z kariet, ktorá zrazu z ničoho nič začala strieľať jednotlivé karty po okolí. Ich hrany boli naostrené, takže sa začali zabárať do stien, stropu a podlahy všade naokolo.

Firel
Takže past jo? Pomyslel jsem si když jsem reflexivně uskočil při otevřenítruhly, přeci jen jsem něco čekal.
Ale koule z karet byla moc, dalším úskokem dozadu jsem se od koule dostal dál, za letu jsem chytil katanu a nastavil čepel před sebe tak, abych se zbavil karet letících proti mě.
Možná jsem si tu listinu, kterou jsem předal kováři měl trochu pročíst. Řekl jsem potom, co první salba karet ustála. Raději jsem se postavil zády ke zdi, abych byl aspoň z části krytý, teď už tedy zbývalo jen 180°, ze kterých na mě mohl nepřítel zaútočit.